Trainz.cz forum

Zdravím opět všechny. Rozhodl jsem se, že po dlouhé době zkoušení a upravování udělám pro modeláře jistý souhrn mého zkoušení na parních lokomotivách. Předem upozorňuji, že se jedná o mou úpravu a nesnažím se jí takto publikovat jako něco, co má být nejpodobnější reálu. Jedná se o úpravu, která navozuje ideál parní lokomotivu pro mé ježdění po mapě. Přesto Vám, modelářům, ale může pomoci k tomu, aby jste si podle mých poznatků vytvořili reálnější lokomotivu pro VAŠE ideální představy.

pro začátek "container motor" který moc neřeším, ale základní údaje je dobré vědět

motor
{
resistance 1 jedná se o tření pro DCC. Čím větší hodnota, tím bude slabší lokomotiva - netestováno
adhesion 2 velmi důležitá hodnota - jedná se o "přilnavost lokomotivy ke kolejím" - mě vyhovuje hodnota 1.5 až 2
maxvoltage 750 - netestováno, slouží pro CAB mod - pro ukazování maximálního napětí
maxspeed 22.3 - velmi důležitá hodnota. Slouží pro nastavení maximální rychlosti a to PRO VŠECHNY MÓDY (často se říká že jen pro DCC - omyl)
brakeratio 55000 - nezkoušeno - mělo by ovlivňovat jak rychle budou reagovat brzdy v DCC módu
max-accel 2000 - velmi důležité: ovlivňuje maximální výkon pro DCC mód a pro AI strojvůdce (prozatimní hodnota, zatím jezdím pouze v CAB modu, takže nevím nakolik je to hodnota reálná)
max-decel 7000 - velmi důležité: ovlivňuje maximální brzdný účinek pro DCC mód a pro AI strojvůdce (prozatimní hodnota, zatím jezdím pouze v CAB modu, takže nevím nakolik je to hodnota reálná)
axle-count 5 - počet soukolí (kola děleno dvěma) - pro mě bezvýznamné, vpodstatě ovlivňuje parametr tření (moving friction ....)
moving-friction-coefficient 0.03 - méně důležité, přesto potřebné - způsobuje zpomalování lokomotivy vlivem tření a také zvyšuje potřebnou energii k rozjezdu (což je podstatné)
air-drag-coefficient 0.001 - méně důležité - způsobuje odpor vzduchu. Čím větší rychlost, tím větší odpor
}

A nyní to důležitější

steam
{
firebox-volume 1000 - velikost kotle v litrech. Čím větší hodnota, tím rychleji bude přibývat tlak v boileru
firebox-to-boiler-heat-flow 0.9 - koeficient. Čím větší hodnota, tím rychleji bude přibývat tlak v boileru (nepoužívám)
firebox-heating-surface-area 17.8 - tzv. přímá výhřevná plocha lokomotivy. U ČSD 534 to je 15,5 - 17,8m2 podle typu úprav. Velmi podstatně ovlivňuje, kolik tepla se z kotle přenese do boileru. Čím větší plocha, tím více energie se přenese, ALE! tím více bude chládnout uhlí v kotli. Číslo by nemělo být ani moc malé, aby se přenášelo dost tepla, ale ani moc vysoké, aby bylo možné operovat s kotlem ve vyšších teplotách, když to bude třeba.
firebox-efficiency 0.92 - koeficient, efektivita kotle, čím větší číslo, tím více energie se z kotle dostane do boileru. např při koeficientu 0,5 při spálení 1 kg uhlí se do boileru dostane pouze 50% energie
boiler-efficency 0.7 - udává, kolik z celkové energie z použité páry je navráceno zpět a kolik ztraceno (1=100%; 0= žádná) (při minimálně otevřeném "cutoff)
boiler-efficency-idle 0.9 udává, kolik z celkové energie z použité páry je navráceno zpět a kolik ztraceno (1=100%; 0= žádná) (při stání)
boiler-efficency-min 0.4 udává, kolik z celkové energie z použité páry je navráceno zpět a kolik ztraceno (1=100%; 0= žádná) (při maximálním výkonu - při plně otevřeném "cutoff")
minimum-volume 4200 - zde podle mě nejdůležitější tři hodnoty. minimum volume je objem boileru tam, kde dosahuje minimální hladina vody. Tyto tři hodnoty jsou extrémně podstatné v tom, jak daleko dojede lokomotiva bez přidání úhlí. Příklad uvedu následující. Když bude nastaven objem boileru (min max a celkem) na těchto hodnotách, lokomotiva ujede bez přiložení uhlí 5km. Pokud se hodnota zvedne na dvojnásobek, lokomotiva zahřátá na stejnou teplotu ale urazí už 10km (obrazně řečeno). Většina lokototiv v trainz ujede desítky kilometrů, aniž by bylo nutné přiložit do kotle. Pro moje ježdění to bylo naprosto nevyhovující a proto jsem tyto hodnoty snížil na takto nízké, čímž jsem docílil, že do lokomotivy musím (stále s předstihem pár minut na následující terrénní změny) přikládat uhlí s rozmyslem. Tyto hodnoty v jiném přirovnání ovlivňují, jak velká je baterka, než se vám vybije mobil. Čím větší, tím déle se nabíjí a vydrží a čím menší, tím kratší dobu se nabíjí a aji méně vydrží.
maximum-volume 5300 - vysvětleno viz. výše. pouze doplním, že vyjadřuje maximální hladinu vody v boileru
boiler-volume 5800 - vysvětleno viz. výše, pouze doplním, že Vám uvádí absolutní objem boileru vč. páry - tedy kolik páry v boileru bude (tj tento celkový objem boileru - aktuální hladina vody)
fusible-plug-volume 4000 Jedná se o hodnotu, která udává kdy dojde k poškození kotle, když hladina vody klesne na jeho úroveň. Tím pádem dojde k přehřátí vodou nechlazeného kotle. Pokud voda klesne pod tuto hranici, dochází k něčemu jako výbuchu i když jenom číslech a ztrácíte veškerou vodu i tlak.
starting-water 5200 - kolik vody bude na začátku v boileru (tato hodnota vzhledem k mým objemům = 85%)
initial-boiler-temperature 360 - startovní teplota v boileru - netestováno (později vyzkouším)
water-injector-rate 2 - dost podstatné. Udává, kolik litrů vody jste schopni dát do boileru. Často jsou v lokomotivách nastavené nesmysly
westinghouse-volume 100 - testováno a popravdě ani nemám tušení
main-reservoir-volume 50 - testováno a popravdě ani nemám tušení
piston-angular-offsets 0.0174,1.5254,3.0333,4.5413 - nastavení pistonů. jedná se o přepočty úhlů apod. doporučuji se v tom nevrtat a dodržovat přednastavéné - je to nejlepší a rozdíly jsou spíše estetické (natočení kol)
piston-volume-min 42 - extrémně důležité. Znázorňuje minimální velikost pístu (při stlačení). Čím menší bude hodnota, tím bude píst pracovat efektivněji. Co jsem ale zjistil, tak pro mne z neznámých důvodů: příliš malá hodnota způsobuje, že lokomotiva se při vyšších rychlostech cuká a také to, že lokomotiva nedokáže jet dozadu stejně rychle jak dopředu. vím, že toto dost trainzáků otravovalo.
piston-volume-max 110 - znázorňuje opak - tedy maximální objem pístu (v litrech). Co je podstatné tak to, že to je hlavní faktor ovlivnění výkonu lokomotivy. Čím větší obem v litrech, tím větší výkon lokomotivy (a také tím více zpotřebované páry)
piston-area 0.173 - pro mě nepodstatné - velikost pístů v m2 (dodržujte podobné hodnoty a vše OK)
piston-to-atmosphere-flow 0.0032 - únik tlaku z pistonů, nepodstatné ale dobré mít nastavené
boiler-to-piston-flow 0.0031 - únik tlaku z boileru do pistonů, nepodstatné ale dobré mít nastavené
safety-valve-low-pressure 1430 - zde uveden tlak pro pojistný ventil - jakmile dosáhnete této hodnoty, zaktivuje se pojistný ventil a z boileru začne tlak unikat pojistným ventilem
safety-valve-low-flow 0.01 - únik tlaku z pojistného ventilu
safety-valve-high-pressure 1565 - to samé, akorát již pro velký rozdíl tlaku a mezní hodnoty, které by už lokomotiva neměla mít (přikládej míň!)
safety-valve-high-flow 0.03 - únik tlaku z pojistného ventilu při mezních hodnotách
max-fire-coal-mass 400 - maximální objem kotle pro uhlí
ideal-coal-mass 200 - ideální hodnota uhlí (oněch 100% coall mass) a zároveň hodnota, kterou je nejlepší mít, pokud chcete vytvořit nejvíce páry, protože očekáváte např. stoupání
min-fire-temperature 650 - minimální teplota ohně. Podstatné když zastaví lokomotiva. Když bude hodnota příliš malá, lokomotiva bude chládnout, když velká, lokomotiva bude dále spalovat uhlí. (hodně podstatné pro lokomotivu, když je ve stavu "idle" - neaktivní)
max-fire-temperature 1620 maximální teplota ohně pro maximální výkon (power i trottle nastaveny na max) tzn, dost podstatně ovlivňuje jak moc Vám lokomotiva dokáže obnovovat tlak při například stoupání do hor)
shovel-coal-mass 12 - kolik uhlí dáte při jednom stlačení mezerníku do ohně (většina lokomotiv to díky trainzáckýmu přednastavenýmu strojvůdci a topiči má jako 3 lopaty uhlí)
burn-rate 0.08 - kolik uhlí se spálí při minimálním výkonu a při jízdě. (nesmí být moc vysoké číslo, protože při maximálním výkonu je pak spalování uhlí úplně někde jinde - v násobcích
burn-rate-idle 30 - kolik spálí lokomotiva uhlí ve stavu "idle" - neaktivní. Pokud ale chcete zatápět pod kotlem když Vám lokomotiva stojí, toto musíte mít až takto vysoko, jinak Vám tlak v lokomotivě bude spíše klesat. A kdyby Vám teoreticky klesl na nulu, už se s lokomotivou ani nikdy nerozjedete (jak u většiny lokomotiv". Pokud ale chcete dojet do stanice, a za hodinu se vrátit k lokomotivě ve stavu, jak jste ji tam nechali, naqstavte minimální hodnotu a pozměňte (a také= přidejte) nějaké ty parametry s "idle".
starting-coal 0.1 - kolik uhlí má lokomotiva na začátku, pro mě víceméně nula. Zatopím si pod kotlem sám (s těmito hodnotami nečekám ale několik hodin ale nanejvíš pár minut)
blower-max-flow 0.05 - kolik bude unikat tlaku z boileru pro rozdmýchání ohně, případně na protažení komína při aktivaci "bloweru". Tj. zkratka "N" pro zapínání a "SHIFT+N" pro zavírání. pro větší efekt lze zmáčknout vícekrát než se "blower" otevře / zavře naplno.
blower-effect 0.5 - koeficient - čím vyšší číslo, tím více bude "blower" podporovat spalování uhlí. S těmito dvěma hodnotami se dá hezky hrát a můžete používat na podporu rozehřátí lokomotivy a nebo když změníte na minimální efekt a velký "flow", můžete zase lokomotivu lehce nechat rychle vychladnout.
boiler-heat-loss 0.5 Kolik tepla se ztratí z boileru každou sekundu. Nevím v jakých to je jednotkách.
super-heating-constant 100 Použité u lokomotiv s předehřátou párou. Udává o kolik stupňů je pára předehřáta. Tento parametr pomůže zvýšit výkon (tažnou sílu) lokomotivy.


ještě doplním jednu výbornou stránku. S mnohým se úplně neslučuji, ale přesto dobře zpracováno (v angličtině): http://online.ts2009.com/mediaWiki/index.php/%22Steam%22_container
Kdyby bylo potřeba, občas se tu kouknu - ptejte se na některé věci, můžu vysvětlit více polopatisticky a nebo popsat trošku více dopodrobna, kdyby jste tomu někdo nerozuměl.

Nuž - klobúk dole! Toto je vskutku dobrý odborný výklad pojmov.

NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ: (testováno v TS09 SP4)
edit: budu postupně doplňovat podle časových možností.

1) Lokomotiva divně cuká při jízdě vyšší rychlosti, nedokáže se kvůli tomu rozjet dostatečně rychle, lokomotiva jede dozadu o dost pomaleji než dopředu
toto vše se stává, pokud tag "piston-volume-min" je příliš malý oproti "piston-volume-max". Stačí změnit první na hodnotu kolem 35% maximálního a problém by měl zmizet.
2) Lokomotiva nemá dostatek páry. Ujedu kousek a jsem bez tlaku
Vezmu to hezky od uhlí přes kotel až k boileru. Nejdříve potřebujete vzít uhlí z tenderu a vhodit ho do kotle. To, kolik ho vhodíte záleží na tagu "shovel-coal-mass". Když vhodíte uhlí do kotle, sníží se tím teplota v kotli. Čím více chladného uhlí do kotle hodíte, tím se samozřejmě i více sníží teplota v kotli. Také záleží i na tom, kolik uhlí momentálně v kotli máte. Čím více horkého uhlí v kotli je, tím menší bude rozdíl když vhodíte menší množství chladného uhlí. Maximální množství uhlí které lze do kotle vhodit je dáno tagem "max-coal-mass". Nejvíce uhlí ale neznamená nejlepší hoření uhlí. Nejlepší množství uhlí při kterém hoří nejlépe je dáno tagem "ideal-coal-mass". To bývá zpravidla dáváno na polovinu maximálního. Ideální hodnota uhlí je také ukázána v cab modu jako 100% coal mass. Uhlí nám hoří, ale jak? Minimální teplota, kterou lze dosáhnout v kotli (např. vytrvalým přihazováním studeného uhlí) je "min-fire-temperature". Tento tag velmi podstatně ovlivňuje, jak rychle se lokomotiva opět probudí k životu po zchládnutí kotle. Když nastavíte hodnotu nízko (např. méně než 500), lokomotivě může trvat dlouho, než opět bude produkovat dostatek páry a naopak, když ji dáte vysoko (např. 800 a více) lokomotiva ani nemusí moc postřehnout, že do ní vhazujete "studené" uhlí jak zběsilý a bez rozmyslu. Jak moc rychle se uhlí ohřívá lze nastavit tagem "fuel-specific-heat-capacity". Výchozí hodnota je 1260 - tedy potřebujete 1260 joulů k tomu, aby se teplota uhlí zvedla o 1 °kelvina (v tomto případě i celsia). Teplota v kotli nám tedy stoupá a stoupá. A pokud bude hořet a nebudeme přikládat, bude stoupat až na hodnotu "max-fire-temperature" tedy maximální teplotu. Tato hodnota opravdu velmi podstatně ovlivňuje, kolik páry vyprodukuje lokomotiva, která je dostatečně zahřátá. Výchozí hodnota je 1300 (kelvinů). Vyzkoušejte a nastavte, kolik potřebujete na Vaše ježdění. Já někdy používám až hodnoty 1550 apod. Záleží na Vás co Vám vyhovuje.
Nyní tedy máme kotel pořádně rozehřátý. Kolik nám ale dá plamen v kotli energie z jednoho kilogramu uhlí? To je dáno tagem "fuel-energy" (joules na kilogram). Zde dost záleží, jaké uhlí lokomotiva využívá. Podle googlu jsem zjistil, že hnědé uhlí má výhřevnost 10-17 MJ a černé uhlí 20-31 MJ. Dozajista si zvládnete najít přesnější hodnoty, které Vám budou vyhovovat. A nezapomeňte zadat hodnotu v joulech (ne KJ nebo MJ jak uvádím já). Takže zde už tedy víme, kolik energie nám kotel produkuje, ale musíme upřesnit, kolik z dané energie kotel dokáže využít a kolik se nadobro ztratí. To vyjádříme tagem "firebox-efficiency" který je mezi hodnotou 0-1. 1 Samozřejmě znamená 100% a 0 je 0%. U zkoušení si dávejte pozor a měňte jej pouze v rozdílu desetin. Vaše správná hodnota bude někde mezi 0.3 a 0.8. Takže kotel nám už pěkně hřeje a teď potřebujeme, aby se teplo dostalo z kotle do boileru. To ovlivňuje tag "firebox-heating-surface-area", což představuje plochu v m2, po které se teplo přenáší z kotle (např. teplovodní potrubí apod.) a také tag "firebox-volume" což je velikost kotle v litrech. Tyto parametry jsou ještě ovlivněny tagem jakési tepelné výměnnosti což je "firebox-thermal-conductivity" standartně nastavené na 10. Ale většinou se dává něco kolem 5ti. Pokud nastavíte příliš velkou plochu nebo objem kotle, popřípadě tepelnou výměnu, může se Vám stát, že lokomotivu nikdy nezahřejete na maximální provozní teplotu, protože oheň zchládne (rozuměj předá energii do boileru) příliš rychle a naopak, pokud tyto tagy dáte příliš malé, oheň budete mít rozehřátý na maximum, ale teplo se Vám nedostane ve velkém množství do boileru (dostane ale až za dlooooouho). Aby bylo vše navíc ještě trošku reálnější, tak by také mělo existovat i chládnutí kotle. To je nastaveno tagem "firebox-plate-thickness" - čili tloušťkou dvířek od kotle. Čím tlustší, tím méně tepla je dáno pánu Bohu do oken...
Tak a nyní tedy kotel pracuje jak má, ohřívá vodu v boileru a tvoří se pára. Ještě je dobré přidat tag "boiler-heat-loss" tedy kolik tepla se z této vytvořené páry opět ztratí. Tedy takové chládnutí již ohřáté vody/páry. (nevhodné pro ty, co odstaví lokomotivu a za hodinu se k ní chtějí vrátit a hned chtějí jet)
edit: pro spalování uhlí v kotli při stání je potřeba dodat tag "burn-rate-idle"
na závěr doporučuji udělat opravdu dlouhou projížďku a to do všech typů terénu - do dlouhého mírného kopce, do pořádného kopčáru, rovince i přes dlouhé klesání. Aby vše bylo správně, měli by jste být schopni při správném přikládání a také např. při dodávání chladné vody přes injektory dosáhnout správných výsledků
3) Lokomotiva neuveze žádné vagony, má nepřirozené zrychlení, nedokáže při maximálním tlaku proklouznout
Pokud je Vaše lokomotiva slabá jak čaj, je potřeba ji zvednout výkon pomocí tagu "piston-volume-max". Toto je nejpodstatnější tag, který ovlivňuje výkon. Dále to může být ovlivněno i malým rozdílem mezi tímto tagem a tagem "piston-volume-min". Čili rozdíl těchto hodnot udává, jak moc je Vaše lokomotiva silná (rozuměj jakou má tažnou sílu). Může se ale stát, že lokomotiva je slabá, ale přesto zrychluje abnormálně rychle. To jak rychle se rozjede je možné ovlivnit tagem "steam-chest-max-flow" který udává, kolik páry je vpuštěno do pistonů. Také je potřeba určit i velikost tohoto prostoru tagem "steam-chest-volume". Ten je přednastaven na velikost 0.123 a nedoporučuji příliš zvětšovat nebo změnšovat jeho velikost. Drobné změny ale mohou být vítány pro Vaše potřeby. Pokud si s těmito tagy pohrajete, dokážete navíc dát lokomotivě i velmi velkou sílu a ta pak může prokluzovat (což může být uvítáno pro větší realističnost). Pokud Vám ale lokomotiva prokluzuje příliš, omezte dříve zmiňovaný tag "steam-chest-max-flow" na menší hodnotu, čímž bude pára postupovat do pistonů pomaleji a tím pádem bude i plynuleji působit její síla na rozjezd. Prokluzování lze také ještě nastavit u podkladu a to ve stejném configu jako nastavujete páru a to v jeho části "motor" konkrétně tag "adhesion" (pokud ho tam nemáte, tak ho přidejte) - což udává přilnavost lokomotivy ke kolejím. Hodnota kolem 2 je zhruba reálná a od té odvoďte zbytek. Drobné úpravy ale můžou být pro Vás vhodné. Dále lze použít tag "super-heating-constant", který se používá u lokomotiv s předehřátou párou. To mírně zvedá výkon lokomotivy. (hodnota 100 logicky zvedá teplotu páry o 100°)
4) Lokomotiva má neustále moc páry, stále slyším nouzové ventily jak uchází pára
Doporučuji přečíst bod 2 a promyslet, jestli Vám nepracuje kotel až přezpříliš dobře, což je velmi pravděpodobné. Kotel lze v parametrech bodu 2) zeslabit. Také je velmi důležité znát správné načasování, kdy přikládat a kdy naopak nechat oheň samočinně hořet v maximálních teplotách. Pokud např. jedete po rovince a čeká Vás dlouhé stoupání, využijte dostatečného tlaku který máte, napusťte boiler studenou vodou, kterou si předehřejete před stoupáním a také pořádně naložte kotel uhlím, čímž oheň zchládne, tím pádem bude chvíli produkovat málo páry ale poté v kopci bude dlouho hřát na maximální teplotě. Při stoupání přestanete napouštět vodu, čímž zůstane pouze předehřátá voda a bude produkovat také více páry. Může se ale stát, že všechny tyto parametry jsou vpořádku, přikládáte i napouštíte jak máte a problém je i tak jinde. Pro začátek zkontrolujte tagy "safety-valve-low-pressure" a "safety-valve-high-pressure", které udávají maximální provozní tlak lokomotivy. Pokud odpovídá reálné hodnotě (mělo by být v KPa ale nutno odzkoušet, protože ve hře je využitelný tlak nižší) pak se zkuste podívat na hodnoty u tagů "boiler-efficency", "boiler-efficency-min" a pro stání "boiler-efficency-idle". Co tyto parametry znamenají jsem popsal v prvním příspěvku - ve zkratce, kolik páry je využito při činnosti a kolik ztraceno. Dále také můžete mít nastaven parametr "super-heating-constant". Tento parametr slouží pro lokomotivy, které pracují s předehřátou párou. Pokud máte tedy problém s neustálím únikem páry, zkuste tento tag snížit dle potřeb, nebo úplně vymazat, to oslabí lokomotivu, čili budete potřebovat více páry, což povede k mírnému snížení páry v zásobnících. Podstatné snížení vytváření přebytečné páry lze (viz. bod 2) docílit velmi efektivně i snížením maximální teploty ohně. Pro dlouhodobější ztrácení teploty - tedy i tlaku také slouží tag "boiler-heat-loss".
5) Lokomotiva při menším množství vody zcela ztratí tlak i vodu v boileru na nulu.
Doplňte do configu tag "fusible-plug-volume" a nastavte ho těsně pod hodnotu minimálního objemu boileru ("minimum-volume")
Stejným postupem lze také opravit to, že lokomotiva má 0% vody a stále jede zcela bez problémů.
6) Lokomotiva ujede neuvěřitelné vzdálenosti a tlak jí klesá pouze minimálně a to i zcela bez uhlí
Tento problém je pravděpodobně způsoben buď tím, že máte příliš velký prostor pro páru, nebo celkově velký boiler. Doporučuji snížit objem boileru v těchto třech parametrech: "boiler-volume" ; "minimum-volume" a "maximum-volume". Co který z parametrů znamená viz. v prvním topiku. Nejpodstatnější pro Vás bude ale rozdíl mezi "boiler-volume" a aktuálním stavem hladiny vody (tj. někde mezi "minimum-volume" a "maximum-volume"), tj. kolik je aktuálně místa pro páru. Může být také způsoben tím, že pro jízdu nepotřebujete téměř žádnou páru - tedy že pistony lokomotivy jsou dost malé vzhledem k boileru. Lze tedy také zvětšit písty a tím i spotřebu páry (ale pozor na tímto zvětšený výkon lokomotivy). Pokud si jste jisti, že máte předchozí hodnoty správné, zkontrolujte, že nemáte nastavený extrémně účinný boiler ("boiler-efficency" a "boiler-efficency-min"; co tagy znamenají viz. výše)
7) Lokomotiva po zrychlení sama od sebe zrychluje a jede. Někdy i přes zapnuté brzdy
Na tento (asi) bug jsem přišel zcela náhodou, ale u některých zde publikovaných lokomotiv se taky vyskytnul. Nemám to u všech lokomotiv otestováno, ale mě pomohlo snížit u oné konkrétní lokomotivy parametr "firebox-thermal-conductivity" z 10ti na 5. Snad by pomohlo i Vám snížit tento parametr. Je zvláštností, že u velkých lokomotiv mám tento tag na stejných úrovních, ale konkrétně u této (menší) to pomohlo snížit. Pokud někdy budu tento bug podrobněji testovat přihodím sem aktuální info.
8) Lokomotiva spotřebovává málo nebo moc uhlí nebo vody
Pro větší spotřebu uhlí, ale bez vlivu na vytváření množství páry zvětšete tag "burn-rate" a zmenšete adekvátně "firebox-efficiency". otestujte si to tak, aby Vám to vyhovovalo. Pro opačný efekt samozřejmě zmenšete spalování a zvětšete efektivitu kotle.
Pro větší spotřebu pouze vody zvedněte objem pistonu (tzv. clearance volume v angličnitě) tj. tagy "piston-volume-min" a "piston-volume-max" a zmenšete nebo vymažte "super-heating-constant". Pro opačný efekt zmenšete objem pistonů a naopak zvětšete teplotu předehřáté páry. Také lze u starších lokomotiv zvětšit efektivitu kotle na úkor efektivity boileru. Tím docílíte, že ztratíte více páry za použití méně uhlí - lze to ale pouze v případě, že lokomotiva dostatečně rychle obnovuje páru pro Vaše potřeby. Také lze velmi dobře ovlivňovat spotřebu paliva v poměru ke spotřebě vodě parametrem "fuel-energy". Čím větší hodnota, tím více energie uhlí má a tím méně ho bude potřeba k ohřevu vody.
9) jak testovat lokomotivu, jestli hoří studený nebo horký plamen?
Jednoduchá pomůcka. Podívejte se do kabiny na oheň. Má-li oranžovou barvu, je studený. Má-li oranžovou barvu s bílímy záblesky (popř. bílou září), je středně teplý a pokud je bílí, je horký. Bohužel jsem na svých lokomotivách zaznamenal pouze tyto tři odstíny a bez testování lze těžko určit podle barviček hodnotu teploty plamene a proto pouze tipuji (pokud později odzkouším, přidám přesné hodnoty). Oranžová 0-700; oranžová se záblesky 701-1300; bílá 1301+ (v kelvinech). Pomocí tohoto poznatku si můžete lehce zkoušet, jestli Vám kotel předává moc tepla do boileru a nelze jej rozžhavit (při testování používejte i velmi efektivní blower - ten Vám oheň při maximální efektivitě rozžhavý spoustu uhlí i za několik vteřin). Pak pomocí tohoto poznatku upravte i blower na Vaši ideální hodnotu efektivita/ztráta tlaku v boileru.
10) Lokomotiva má při rovince hned moc páry a při rozjetí do kopce je ihned BEZ páry
Jak už to bývá, může to být z více důvodů. Zaprvé bych přečetl bod 6) kde je něco podobného, ale v opačném případě, který s tímto bodem blízce souvisí a pak se vrátil sem. Ve zkratce Vám z toho vyplyne že: zkontrolovat velikost boileru ("boiler-volume" "minimum-volume" a "maximum-volume". Tato velikost spíše záleží na tom, jak moc chcete být blízko realitě. Pokud chcete mít reálnou lokomotivu, toto musíte mít přesné a tedy neměnné. Pokud Vám to ale nevadí, zvětšením objemů docílíte nejsnáze to, že tlak vydrží mnohem déle a také mnohem déle se bude obnovovat. Existují ale i další způsoby, jak docílit větší plynulosti a měnit pouze velikost boileru jak v bodě 6) pravděpodobně nestačí. Tedy velmi jednoduchým způsobem je to, že nastavíte větší rozsah teplot plamene (tag "min-fire-temperature" a "max-fire-temperature") Když pojedete v rovinkách na malý výkon s malým množstvím uhlí bez bloweru, bude pak teplota v ohni velmi nízká, řekněme třeba 550 (kelvinů), kotel bude produkovat málo páry a tlak bude stoupat velmi pomalu, nebo dokonce klesat. Když ale budete očekávat kopec, nebo těžké práce na lokomotivě, naházíte spoustu uhlí (což udrží teplotu ohně dole) a ve správný čas zapnete blower, čímž dostanete do kotle nadbytek vzduchu pro hoření, rozžhavíte tím spoustu uhlí v kotli a vytáhnete ho na maximální teplotu (řekněme nějakých 1600 kelvinů). Pokud jsou teploty správné a problém přetrvává, slaďte ještě - kolik z celkové energie ohně dostanete do boileru (rozuměj tepelnou výměnnou) pomocí tagů: "firebox-heating-surface-area" "firebox-thermal-conductivity" a "firebox-volume" tak, aby jste dokázali udržovat teplotu i nízko i vysoko dle potřeb a aby Vám tedy plynulo do boileru dle potřeb málo nebo hodně tepla. Nakonec se ještě znovu zaměřte na energii z kotle (viz. bod 2)) - je dost možné, že to po Vaší úpravě bude potřeba.

Na závěr se ještě trošku zastavím nad tímto: Nechtějte ježdění v parních lokomotivách až příliš lehké. Je velmi zábavné přemýšlet nad tím, kolik vhodit uhlí a ještě v ten správný čas, kdy napouštět studenou vodu, kdy zapnout a vypnout blower – který ale nebude vhodné zapnout vždy tj. nebude až tak účinný aby běžel např. furt, ale vyplatil se pouze na rozžhavení kotle, nebo udržování vysoké teploty hoření, nebo např. velmi lehké udržování tlaku v boileru. Prostě a jednoduše – nastavte si lokomotivu tak, aby bylo ježdění v rozličných terénech výzvou a ne jen posunutím páky vpřed pro rozjezd, brzda a posunutí páky vzdad pro couvání.

Edit: pokud by jste měli s určitou lokomotivou problém, nebo si nevíte rady, zeptejte se, pokusím se odpovědět přímo na Váš problém

S pozdravem Azaren

Klobouk dolů, pane kolego.

Já bych jen doplnil problém, kterýžto jsem řešil já, a to ten, že lokomotiva jezdí jinou rychlostí v DCC a jinou ve strojvůdci.

Stačí v configu engine upravit (případně doplnit) řádky "maxspeed" a "full-throttle-speed" (obě v kontejneru "motor"), a nastavit je na stejnou hodnotu a aby to nebylo tak jednoduché, je to rychlost v metrech/sec.
Převod z km/h na m/s --> zapamatuj si koeficient 3,6 a tím to vyděl, např. 120km/h = 33,33 m/s.

Ukázka pro rychlost 30km/h:

motor
{
...
maxspeed 8.33
full-throttle-speed 8.33
...
}

Jnak fakt parádní a hlavně užitečné čtení, asi bych doporučil přesun do autorských dílen.

Děkuji, jsem rád i za jednoho člověka, kterému se to bude hodit. Dva už je pro mě jako balzám na duši

Už aj ja som skôr písal - klobúk dole - takýto výklad pojmov a teraz k tomu riešenia možných problémov.... to je hotový MANUÁL (vhodný aj na trainzácku cenu užitočnosti).

Voni Azaren jelikož jsem už sklerotický nejde mě Smejkyho páry hlavně ty menší aby nejezdily jako tryskáče aby se jim dalo povelovati vpřed-vzad atd.předem děkuji Janlady.

Ahoj - hoď jsem zkopírovanej konfig (případně konkrétní lokomotivu), podívám se na ní a řeknu co upravit

Voni Azaren CSD 310.0134 je od Smejkiho. Předem děkuji,Janlady.

Tak jsem stáhl a je zde error, který nedokážu opravit ( Error: Texture 'blowdown/messing.texture' is missing or could not be loaded for mesh 'T3 Fuehrerstand\blowdown\blowdown.im'. ) A jiná 310 mi stáhnout ani nejde

/e: nejde mi ani v 09 ani v TANE. 09 napíše chybu viz. nahoře a TANE hlásí tolik chyb, že to ani nemá cenu kopírovat

Hodím engine spec do 434 a pozkouším to tam - mělo by ti to pomoct

Původní:
piston-volume-min 1.78


Nové:
piston-volume-min 30
smazáno throttle-power (celý oddíl)

Odzkoušej si i další menší hodnoty - hned jsem věděl co je to za problém a bohužel jsem trošku sklamanej z toho, že sis nepřečetl ten topik - přesně tento problém tam popisuji. (velký rozdíl mezi piston volume min a max) A ještě k tomu to je hned bod č. 1 . . .

v DCC je problém, že lokomotiva pomalu zrychluje a zpomaluje - to se upravuje hodnotami
max-accel 200
max-decel 800

čím větší hodnoty - tím rychlejší reakce. Pokud máš jiný problém - lépe ho popiš, ať vím na co se zaměřit.

Voni Azaren moc děkuji to bylo to co jsem potřeboval,kdyby bylo ještě něco tak se ozvu,Janlady.

Voni Azeren přeci jenom bych měl jeden dotaz pod jakým názvem se požívají čmoudiky (kouř) kdysi se tu vedla polemika ale nenašel jsem ji.Některé loko kouří až moc ale nevím jak je regulovat.
Předem děkuji,Janlady.

Pro čmoudíky se používá pojmenování 'smoke'.

Blok v Config.txt vozidla pak vypadá např. takto:

smoke0
{
attachment "a.komin_uhli"
mode "speed"
color 80,80,80,150
start 0,1,10,20,30
rate 15,10,20,25,30
velocity 1,7,5,5,5
lifetime 9,9,10,12,12
minsize 0.5,1,1,2,2
maxsize 2,5,5,5,5
}

Voni Stelerp že nechám děkovat už to není jako dřív nějak se to vyplavuje a tvrdne to Janlady.